hrad Potštejn, hrad Velešov, zámek Potštejn
ZÁMEK POTŠTEJN
Zámek stojí uprostřed městečka, v sousedství kostela sv. Vavřince, na místě někdejšího hospodářského dvora, který byl od konce 16. století zřejmě centrem hospodářské správy panství.
V roce 1746 koupil potštejnské panství hrabě Jan Ludvík Harbuval-Chamaré, jenž musel opustit Slezsko, zabrané tehdy z větší části Prusy. Hrad Potštejn byl již natolik zpustlý, že jeho obnova nepřicházela v úvahu, a proto se noví majitelé rozhodli vybudovat si sídlo přímo v městečku. Barokní zámek měl sloužit nejen jako rodinné sídlo a správní středisko velkostatku, ale zároveň i jako administrativní budova manufaktury, neboť Harbuvalové do Potštejna převedli i svou plátenickou výrobu.
Autora stavby, která vznikala v letech 1747-1757, neznáme. Základní kámen zámku byl položen 20.6.1747. V první etapě se stavělo východní průčelní křídlo (1747-1749), další stavby pak proběhly v letech 1749-1757. Poté probíhaly již jen úpravy okolí zámku – zahrady a parku, ukončené v letech 1771-1772 výstavbou tarasu a zdi kolem zámeckého parku, k čemuž bylo použito kamene ze zřícenin hradu Velešova.
Zámek je čtyřkřídlá jednopatrová stavba kolem nevelkého, téměř čtvercového nádvoří, krytá vysokou mansardovou střechou. Hlavní, k východu obrácené vstupní průčelí je členěno středním rizalitem se vstupním portálem, rámovaným balkónem na sloupech, nad nímž je umístěn alianční erb Jana Ludvíka Harbuval-Chamaré a jeho manželky Anny Barbary ze Sanningů a letopočet 1749.
Přízemí zámku je klenuté, zatímco interiéry 1. patra jsou plochostropé. V 1. patře je zajímavě řešen hlavní sál s výzdobou z umělého mramoru (1757), jehož strop zdobí bohatá štukatura. Sál je převýšený, s horními oválnými okénky již v úrovni střechy, na jihu nesymetricky zkrácený. Uprostřed jižního křídla vznikla v roce 1754 kaple Nejsvětější trojice, která se zevně projevuje jako půlkruhový rizalit. Z ostatní vnitřní výzdoby se mnoho nezachovalo.