RODÁCI A OBYVATELÉ:
J. U. Jarník, V. Hostinský, O. Hostinský, V. Thiele,
LETNÍ HOSTÉ:
K. Bendl, O. Červinka, K. J. Erben, I. Hlinka, R. Hrušínský, R. Jesenská, A. Jirásek, J. Kalousek, T. G. Masaryk,
NÁVŠTĚVNÍCI:
V. Klaus, E. Krásnohorská, F. Lexa, G. A. Lindner, O. Neff,M. Pujmanová, F.L. Riegr, J. V. Sládek, F. Smolík, A. B. Svojsík, V. Špála, F. A. Šubert, N. Tánská, K. Tieftrunk, J. Vrchlický,

VLADIMÍR THIELE – český básník a spisovatel

(* 14.02.1921 Potštejn +30.07.1997)
Narodil se Potštejně v Orlických Horách, v domě u Frydrychů naproti zájezdnímu hostinci – dnešnímu hotelu Slavia. Později zakoupila jeho maminka chalupu č.p. 37 na městečku. V devíti letech osiřel, vychován byl v českobratrském sirotčinci v Čermné. Truhlářem se vyučil v Dobříši (1935-39). Během války byl totálně nasazen v Hallendorfu u Hannoveru, z nasazení uprchl a pracoval ve své profesi v pražské nemocnici na Bulovce. Po osvobození se stal redaktorem Svobodných novin a redigoval časopis Nový hlas (1946). Po převzetí moci komunisty pracoval od roku 1948 v ČKD jako úředník a od 1950 opět jako truhlář. 1958 nastoupil do redakce Svobodného slova, 1960 – 1963 byl propagačním textařem ve státní propagaci, poté až po odchod do důchodu (1981) ve svobodném povolání. Od roku 1937 přispíval do novin a časopisů: Lidové noviny, Zvon, Dělnická osvěta, Národní politika aj. ; Po roce 1945: Svobodné noviny, Svobodné slovo, Květy, Svět v obrazech, Literární noviny, Večerní Praha aj. Spolupracoval s Čs. Rozhlasem, je autorem řady rozhlasových her: Nová krev – 1949, Kutálek si zacvičí – 1955, Velrybí domov – 1962, podle R. Hughes, Nejmladší voják – 1962, podle J. Mareše, Briga ,,Tři lilie,, – 1964, podle O. Mattson, aj. Užíval šifry vt. Vladimír Thiele vstoupil do literatury za války poezií sociálních motivů, oslavy práce a dělnických povolánía zároveň i básněmi variujícími nálady pokory a smutku, které zůstaly charaktaristyckým motivem jeho básnické poetiky. Ve sbírce Karkulka ve smutku se motivy lásky k rodné zemi prolínají s impresemi melancholické podzimní přírody. Po válce vydal V. Thiele sbírku 9. květen, oslavující osvobození Prahy a její osvoboditele. Později pak v jeho lyrice, ale i odborné práci, převážil tématický zájem o umění, zejména na výtvarné, a také větší důraz na formální stránku verše.